BLOG

Banky snižují odhadní ceny nemovitostí

Zájem o hypotéky ani za koronakrize nepolevil. Naopak, objemy poskytnutých úvěrů na bydlení letos trhají v Česku rekordy. Banky jsou ale kvůli nejistému výhledu ekonomiky a realitního trhu opatrnější v odhadech cen zastavovaných nemovitostí.

Pro případ poklesu cen realit nyní banky žadatelům hodnotí nemovitosti na výrazněji nižší částky, upozornila finanční specialistka Veronika Hegrová z portálu Hyponamiru.cz. Jak dále dodala, zájemcům o vlastní bydlení to může zkomplikovat cestu k úspěšnému schválení hypotéky.

Banky reagují na to, že ekonomická nejistota a konec splátkového moratoria zvýšily riziko nárůstu počtu nesplacených hypoték. Řada finančních a realitních expertů navíc již dlouho varuje, že ceny nemovitostí jsou u nás velmi nadhodnocené. Česká národní banka (ČNB) teď toto nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde ale až o 25 procent.

Podle analytiků se proto dá výhledově počítat s propadem cen nemovitostí.

„Již první vlna koronaviru měla přinést obrat trendu a odstartovat pokles cen nemovitostí. Podle indexu vývoje cen nemovitostí od Hypoteční banky ale žádný zlom nenastal. Ve druhém čtvrtletí letošního roku ceny nemovitostí nadále rostly, i když tempo růstu zvolnilo. Nyní Česko bojuje s druhou vlnou pandemie koronaviru a ceny bytů, rodinných domů i pozemků stále rostou,“ připomněla Hegrová.

Podle provozního ředitele Century 21 Tomáše Jelínka starší byty v dobrém stavu zdražují celorepublikově v průměru zhruba o desetinu, ve velkých městech je to však více.

Obavy bank ale mohou v následujících měsících dostupnost vlastního bydlení podle Hegrové dál zhoršit. Češi si totiž budou muset na koupi vyhlédnuté nemovitosti připravit ještě více vlastních peněz. V případě nízké odhadní ceny nemovitosti je možné nabídnout bance do zástavy i jinou vhodnou nemovitost.

„V takovém případě je reálné pokrýt celou kupní cenu nemovitosti hypotékou,“ doplnila specialistka.

Banky se připravuji na horší časy

Realitní experti se shodují, že banky poskytující hypotéky se začínají připravovat na horší časy.

„A jedním z projevů je právě výrazně nižší ocenění nemovitosti, než je její aktuální kupní cena. Nejvíce se toto projevuje u starších realit v původním stavu a nemovitostí v méně vyhledávaných lokalitách. Zde může být odhad citelně níže než kupní cena. Banky se takto snaží minimalizovat riziko finanční ztráty,“ konstatovala Hegrová.

Nerozhoduje kupní cena, ale hodnota

Zastavovaná nemovitost slouží bance jako záruka pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splacen. Pokud dojde k dražbě zastavené nemovitosti, pak banka částkou z jejího prodeje uspokojí svoji pohledávku.

Při výpočtu maximální možné výše poskytované hypotéky je přitom pro banku rozhodující hodnota nemovitosti a nikoli její skutečná kupní cena. Ještě na začátku letošního roku se podle Hegrové v 90 až 95 procentech případů obě zmíněné částky shodovaly.

V současné době banky poskytují hypotéky do výše 90 procent hodnoty zastavované nemovitosti. Mnohem častěji jsou ale sjednávány 80procentní hypotéky, což znamená, že si kupující musí zbývajících 20 procent z hodnoty nemovitosti přidat z vlastních úspor.

„Například u nemovitosti za čtyři miliony korun půjde o částku 800 tisíc. To ovšem platí pouze za předpokladu, že odhad banky bude stejný jako kupní cena nemovitosti. Pokud by banka ohodnotila nemovitost například pouze na 3,6 milionu korun, musel by si zájemce připravit ještě o 320 tisíc více,“ vypočítala Hegrová.

Podpis rezervační smlouvy neuspěchejte

V současné době by si lidé podle ní měli dávat pozor i na rychlý podpis rezervační smlouvy. Může se totiž stát, že se zavážete ke koupi a banka vám posléze půjčí méně, než potřebujete. „Výhodnější je nechat si hypotéku nejprve předschválit, a až poté podepisovat rezervační smlouvu,“ doporučila Hegrová.

ČNB na konci listopadu ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) tak zůstává na 90 procentech. Zároveň centrální banka nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry.

V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (ukazatel DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (DTI).

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu klesla na 2,02 procenta ze zářijových 2,07 procenta. Sazba se snížila sedmý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v březnu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu.

Jak ale upozornil ekonom Lukáš Kovanda, pro banky dává stále menší smysl hypotéky dále zlevňovat: jednak jim zdražují vlastní zdroje, jednak je pro ně atraktivnější zhodnocovat prostředky skrze investice do bezpečných vládních dluhopisů.

„Je tak pravděpodobné, že hypotéky v Česku už příliš zlevňovat nebudou a že v první půli příštího roku začnou zase zdražovat. Kdo vyčkává s tím, že by hypotéky mohly ještě výrazněji zlevnit, nejspíše už se nedočká,“ dodal Kovanda.
Zdroj: iDNES.cz



Daň z nabytí nemovitosti

Vláda schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti se zpětným účinkem výměnou za zrušení možnosti odečítat si v daných případech úroky z hypoték.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti je platné zpětně pro všechny, kteří nabyli nemovitost do vlastnictví od prosince 2019 a později. Kdo daň za nákup nemovitosti již zaplatil, bude si moci požádat o její vrácení.

Platí, že daň z nabytí nemovitosti nemusí platit nikdo, kdo koupil nemovitost od prosince 2019 a později. „Důvod je, že vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí se zpětným účinkem,“ vysvětluje:
Rozhodným datem přitom je den provedení vkladu na základě rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Což znamená, že daň by již neplatili ti, kterým katastrální úřad provedl vklad práva do katastru nemovitostí v průběhu prosince 2019 nebo později.

Jak je to s daní z nabytí nemovitosti v praxi

Podle vládou schváleného Liberačního balíčku III se nově posunula povinnost kupujícího podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitosti včetně jejího zaplacení do konce kalendářního roku, tedy 31. prosince 2020. V praxi to znamená, že tilidé, kteří kupují nemovitost nyní, nebo ji koupili v průběhu prosince 2019 a později, už žádnou daň neplatí a kvůli prominutí sankcí tuto daň nemusí ani nijak řešit.

„Pokud by vláda toto opatření nepřijala, tak by někteří kupující museli daň uhradit a po nabytí účinnosti zákona si pak zažádat o její vratku. To by však některým z nich zkomplikovalo nákup tím, že by nejprve museli zaplatit navíc čtyři procenta z tržní ceny nemovitosti,“ vysvětluje Dana Míchalová.

Předchozím Liberačním balíčkem II byla úhrada daně z nabytí nemovitých věcí vlastně již odsunuta do 31. srpna, kdy došlo k prominutí sankcí spojených s pozdějším podáním a placením. Nově tak došlo k překlenutí období až do nabytí účinnosti zrušení daně z nabytí nemovitých věcí do 31. prosince 2020.

Zpětné účinky

Podle vyjádření ministerstva financí budou mít z návrhu zákona zpětně prospěch všichni, jejichž daň byla splatná od 31. března 2020. Ti již nebudou mít povinnost daň z nabytí zaplatit. To se týká všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později.

„Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí až do konce srpna. Nyní by tuto daň nemuseli platit vůbec. Těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení mohou požádat,“ říká ministryně Alena Schillerová. Nyní je nicméně potřeba vyčkat na výsledek standardního legislativního procesu v Parlamentu a Senátu.

Pokud již někdo daň v předstihu zaplatil, po schválení zákona mu vznikne přeplatek, o jehož vrácení bude moci požádat finanční úřad. Konkrétní postup žádosti bude přitom podle Tomáše Weisse zveřejněn buď před nebo až po nabytí účinnosti zákona.

Jak zažádat o vrácení již zaplacené daně

Jak přesně mají postupovat ti, kteří daň již zaplatili? Na tuto otázku prozatím neexistuje odpověď. Nutné je vyčkat na to, jak bude zákon o zrušení daně schválen. Vládní návrh zákona nezakotvuje zvláštní postup pro vracení přeplatku. Podle Tomáše Weisse to ale není problém. Po nabytí účinnosti zákona totiž budou moci plátci daně uplatnit obecný postup pro vrácení přeplatku podle daňového řádu.

„V souladu s ním lze o vratitelný přeplatek individuálně požádat do šesti let od konce kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl. S ohledem na očekávané schválení zákona v letošním roce to znamená, že o vratitelný přeplatek bude možné požádat do 4. ledna 2027,“ říká Weiss. „Správce daně pak musí při splnění podmínek daných daňovým řádem vyplatit vratitelný přeplatek do 30 dnů od podání žádosti,“ uzavírá Dana Míchalová.
Autor: Daniel Tácha pro iDNES.cz